Polárka, Severka, Jitřenka a Večernice tajemství zbavené

Mezi normálními lidmi (tedy těmi, kteří se nezabývají astronomií a tráví noci spánkem) panují určité nejasnosti ohledně toho, jaký nebeský objekt nazýváme Polárkou, co je Severka, kde najdeme Jitřenku a kde Večernici. Opravdu takto označujeme čtyři různé objekty nebo se věci mají trochu jinak?

Sdílet tento článek:

Během našich astronomických pozorování se vždy na krátkou chvíli zastavíme u hvězdy Polárky ze souhvězdí Malého medvěda (hovorově též Malého vozu, což je běžný, ale ne zcela přesný název). Polárka na noční obloze zaujímá zvláštní postavení. Jedná se totiž o jedinou hvězdu, která během noci nemění svou polohu - všechny ostatní hvězdy se kolem ní zdánlivě otáčejí, zatímco ona zůstává stále na stejném místě. Díváme-li se směrem k Polárce, náš pohled směřuje přímo k severu, proto se pro její pojmenování vžil také lidový název Severka.

Polárka v souhvězdí Malého medvěda (Ursa Minor) a její poloha těsně u severního nebeského pólu

Polárka v souhvězdí Malého medvěda (Ursa Minor) a její poloha těsně u severního nebeského pólu
Zdroj: Stellarium, www.stellarium.org

Mnoho lidí je ale překvapeno tím, že Polárka nepatří k příliš jasným hvězdám, čímž se dostáváme k celému problému Polárky, Severky, Jitřenky a Večernice. Tyto čtyři názvy totiž pro řadu laických pozorovatelů oblohy znamenají jeden a tentýž objekt. Ve skutečnosti se ale jedná o objekty dva: hvězdu Polárku a planetu Venuši. Zatímco Polárka svým jasem mezi ostatními hvězdami nijak nevyčnívá, planeta Venuše je naopak po Slunci a Měsíci nejjasnějším objektem, který můžeme na obloze pozorovat.

A proč tedy Jitřenka a Večernice?

Planeta Venuše obíhá kolem Slunce o něco blíže než planeta Země, konkrétně ve vzdálenosti nějakých 100 miliónů kilometrů (zatímco Země ve vzdálenosti cca 150 miliónů kilometrů). Z tohoto důvodu se Venuše na obloze nachází vždy relativně blízko Slunce a je pozorovatelná pouze krátce před jeho východem nebo těsně po jeho západu. V prvním případě mluvíme o Jitřence, v druhém o Večernici.

Až se tedy někdy ráno nebo večer podíváte na nesetmělou jasnou oblohu a zjistíte, že nevidíte žádné hvězdy, ale přitom nad východem (ráno) nebo západem (večer) jedna jasná září, vězte, že to není Polárka ani žádná jiná hvězda, ale náš soused, planeta Venuše.

Upřesnění pod čarou - precese

Polárka zůstává na obloze nehybná z toho důvodu, že se nachází téměř v místě severního nebeského pólu. To je místo, kam míří osa zemské rotace procházející severním a jižním pólem planety Země. Zjednodušeně řečeno, kdybyste stáli na severním pólu, budete mít Polárku přímo nad hlavou a všechny ostatní hvězdy se kolem ní budou otáčet.

V důsledku tzv. precesního pohybu zemské osy se ale poloha severního nebeského pólu průběžně mění - opisuje kružnici procházející souhvězdími Malého medvěda, Kefea, Labutě, Lyry, Herkula a Draka. Tedy ani Polárka nebude naší severní hvězdou napořád. V současnosti se nachází přibližně 1 úhlový stupeň od pólu a pomalu se k němu přibližuje. Nejblíže se bude nacházet kolem roku 2100 a poté se začne pomalu vzdalovat, aby se za 25 800 let opět stala severní hvězdou, jak ji známe my ve 21. století. Časový interval 25 800 let, takzvaný platónský rok, je totiž doba, za kterou opíše severní nebeský pól onu kružnici, o které jsme si řekli na začátku tohoto odstavce.

A malá zajímavost na závěr, okolo roku 14 000 budeme Severkou nazývat jasnou hvězdu Vegu ze souhvězdí Lyry, tehdy se totiž bude nacházet nejblíže severnímu nebeskému pólu právě ona, jak můžete vidět na následujícím obrázku.

Změna polohy severního nebeského pólu v důsledku precesního pohybu zemské osy

Změna polohy severního nebeského pólu v důsledku precesního pohybu zemské osy
Zdroj: Stellarium, www.stellarium.org