Kvasary aneb díváme se na druhý konec vesmíru

Že jsou hvězdy daleko? Ano i ne. Záleží, s čím vzdálenost ke hvězdám srovnáváme. Dostatečně výkonným dalekohledem totiž můžeme pozorovat objekty, které se nacházejí doslova na opačné straně vesmíru. Pojďte se podívat na světlo starší než planeta Země!

Sdílet tento článek:

V minulém článku jsme si řekli, jak daleko můžeme dohlédnout pouhým okem. Dva a půl miliónu světelných let, tak daleko se nachází Velká galaxie v Andromedě, kterou spatříme jako slabý mlhavý obláček. Dnes si na pomoc vezmeme dalekohled a podíváme se do souhvězdí Draka na objekt se zvláštním označením PG 1634+706.

Tento objekt patří do rodiny takzvaných kvasarů, což je zkrácená verze anglického QUASi-stellAR radio source, do češtiny přeloženo jako „zdroj rádiového záření, který vypadá jako hvězda“. Co si pod tím ale máme představit?

Až do 80. let minulého století si vědci nebyli jistí, co jsou kvasary zač. Dnes již víme, že se jedná o aktivní jádra velmi starých galaxií. Také víme, že velmi silně září a že se nacházejí extrémně daleko.

Pozorování kvasaru PG 1634+706 dalekohledem

Předem musíme zklamat ty, kteří by rádi viděli na tomto objektu nějaké detaily. Jeho vzdálenost je natolik obrovská, že kvasar zůstane k nerozeznání od okolních hvězd:

Kvasar PG 1634+706

Kvasar PG 1634+706
Zdroj: ESO Online Digitized Sky Survey, archive.eso.org/dss/dss/

Pohled na PG 1634+706 je zajímavý z jiného důvodu. Jedná se o patrně nejvzdálenější objekt, jaký můžeme běžným (větším) astronomickým dalekohledem spatřit. Jeho vzdálenost byla spočítána na téměř 9 miliard světelných let. Ano, skutečně 9 miliard.

Stáří vesmíru činí podle posledních výpočtů 13.8 miliard let. Prakticky tedy nemůžeme spatřit objekt vzdálenější než 13.8 miliard světelných let, protože světlo z takového objektu k nám jednoduše za dobu existence vesmíru nestihlo doletět. Přesto jsme schopni běžně dostupným dalekohledem dohlédnout do dvou třetin této vzdálenosti!

Co je však zajímavější: stáří Země a celé sluneční soustavy je přibližně 4.5 miliardy let. Když se díváme na PG 1634+706, do našich očí dopadá světlo, které nejenže urazilo cestu přes dvě třetiny pozorovatelného vesmíru, ale navíc se vydalo na cestu před téměř 9 miliardami let, v době, kdy neexistovala planeta Země ani Slunce.

Stále někomu vadí, že tento kvasar vypadá jenom jako slabá nevýrazná hvězda?

Upřesnění pod čarou - model v měřítku

Abychom si mohli lépe představit vzdálenost ke kvasaru PG 1634+706, vytvoříme si model v měřítku. Na bílý papír nakreslíme tečku, která znázorňuje nás, tedy planetu Zemi a sluneční soustavu. Kolem této tečky v okruhu 10 cm rozsypeme přibližně 300 zrnek máku. Mák představuje okolní hvězdy viditelné pouhým okem. A nakonec vezmeme kuličku hrášku coby model kvasaru. Teple se oblékneme a vyrazíme na severní pól, kde hrášek položíme. Tím je model hotov.